Z-Design: KUBISMUS

KUBISMUS

Kubismus je avantgardní umělecký směr, podle něhož vznikla první díla kolem roku 1906. Za jeho průkopníky se považují Francouz George Braque a Španěl Pablo Picasso. Tento revoluční styl významně ovlivnil evropskou malbu, sochařství a architekturu. Čerpali z něj i umělci tvořící ve stylu vorticismu, futurismu, precisionismu a orfismu.

PRINCIP KUBISMU

Jeho princip spočíval v prostorové koncepci díla. Snahou umělců bylo zachytit objekt z více pohledů najednou a vyobrazit jej v trojnásobném rozměru, avšak při zachování dvou rozměrů. Studovali tvary, formu a posuzovali předmět z různých stran. Objekt byl pak rozbit a rozložen na co nejjednodušší geometrické tvary, které se náhodně seskládaly dohromady podle fantazie. Vyobrazeny pak byly bez perspektivy či prostoru. Povrchy se často protínaly ve zdánlivě náhodných úhlech, čímž docházelo k narušování hloubky. Jedním z typických znaků kubismu byly do sebe navzájem prorůstající pozadí s rovinou objektu, což vytvářelo mělký dvojrozměrný prostor. Hrany úlomků předmětu byly vyobrazeny najednou, avšak z několika pohledů. Kubismu šlo o vyjádření konkrétní a nově otevřené skutečnosti.

Jako první použil termín ´kubismus´ francouzský kritik umění Louis Vauxcelles v roce 1908. O Braqueově obraze se vyjádřil jako o ´podivných kostkách´. Toto označení bylo myšleno hanlivě a i přes počáteční nesouhlas jej později jeho zakladatelé přijali. Na rychlém šíření kubismu měl podíl galerista Daniel-Henri Kahnweiler, který prodával kubistická díla majetným kupcům z Montmartru.

Georges Braque - Zámek La Roche Guyon 1909

PRE-KUBISMUS

První fáze kubismu se nazývala PRE-KUBISMUS. Někteří ji nazývají také Cézzanovský kubismus, protože věří, že Braque a Picasso byli ovlivněni Cézzanovou technikou zpracování námětů jeho pozdějších děl, jenž připomíná styl kubismu. Vyobrazuje předměty rozložené na malé jednoduché tvary bez stínování a s omezenou barevností. Braque a Picasso si s tímto stylem začli pohrávat okolo roku 1906. Nejčastějšími náměty byly zátiší, figury a krajina. Tehdy vzniká jeden z nejslavnějších Picassových obrázů: Slečny z Avignonu (1907), vyznačující se ostrýma hranama, jenž se úplně odlišovaly od Picassovy dosavadní tvorby.

Pablo Picasso - Avignonské slečny 1907

ANALYTICKÝ KUBISMUS

Druhou fází byl ANALITICKÝ KUBISMUS, který trval od roku 1910 do roku 1912. Vyznačoval se pohráváním si s perspektivou a ještě více zjednodušenými různě se překrývajícími geometrickými tvary. Používaly se pouze odstíny šedé a hnědé barvy. Umělci vyobrazovali zejména zátiší s hudebními nástroji, nádoby, noviny a občas i portréty. ANALYTICKÝ KUBISMUS byl zároveň radikální i vlivný. I přes své poměrně krátké trvání šlo o velmi významné umělecké hnutí.

Pablo Picasso - Kytarista 1910 - ukázka analytického kubismu

SYNTETICKÝ KUBISMUS

Třetí fáze se nazývala SYNTETICKÝ KUBISMUS. Vznikl na přelomu roku 1912 a 13. Rychle se rozšířil a aktivně působil až do roku 1919, kdy začla stoupat popularita SURREALISMUSU. Tato fáze se vyznačuje zapojením techniky koláže. Umělci využívali různé materiály typu novin, tapet a notových osnov. Na dílech se začly objevovat písmena a další jakoby rozbité části předmětů. Nejčastěji byla vyobrazována zátiší.

Georges Braque - Žena s kytarou 1913 - ukázka syntetického kubismu

ORFISMUS – Orfický kubismus

V roce 1913 vznikl odštěpením od kubismu tzv. orfismus. Tento styl přinesl malíř Robert Delaunay. Díla jsou již úplně abstraktní a využívají barev. Umělci už se nesnažili rozkládat a skládat reálné předměty, vyobrazovali vizuální dynamismus prostoupený hudebností a rytmem. K našim významným malířům tohoto stylu a zastánecem úplného abstraktu byl František Kupka.

Kubismus se rozvíjel dál. Po roce 1923 už ale byl ovlivněn dalšími styly, např. surrealismu.

Robert Delaunay - Rudá Eiffelova věž 1911 - ukázka orfismu

František Kupka - Klávesy piana - jezero 1909 - Český orfismus

POJETÍ A PŮVOD

Velký vliv na umění měl na konci 19. a počátkem 20. století příchod afrického, mikronéského a indiánského umění. Umělci jako Paul Gauguin, Henri Matisse a Pablo Picasso byli očarováni hrubou silou a jednoduchostí stylů těchto cizích kultur. Okolo roku 1906 se Pablo Picasso setkává s Henri Matissem. V té době se oba umělci začli zajímat o styl privitimismu, Iberského sochařství, afrického umění a afrických kmenových masek. Stali se z nich přátelští rivalové, kteří spolu během kariéry soutěžili. To byl možná důvod proč Picasso začal v toce 1906 heldat svůj nový styl.

Paul Cézanne - Quarry Bibémus 1898-1900

Dalšími umělci, jejichž tvorba byla ovlivněna kubismem:
Guillaume Apollinaire, Robert Delaunay, Marcel Duchamp a jeho bratr Raymond Duchamp-Villon, Jacques Villon, Fernand Léger, Franci Picabia tvořili skupinu Puteaux a d´Or.

Marcel Duchamp - Akt sestupující ze schodů 1912

Další jména spojená s kubismem:
Albert Gleizes, Jean Metzinger, Marie Laurencin, Max Weber, Diego Rivera, Marie Vorobieff, Louis Marcoussis, Jeanne Rij-Rousseau, Roger de La Fresnaye, Henri Le Fauconnier, Alexander Archipenko, František Kupka, Amédée Ozenfant, Jean Marchand, Léopold Survage, Patrick Henry Bruce a další.

Albert Gleizes - Muž v Hammocku 1913

Jean Metzinger - Žena s koněm 1913

Skupina d'Or

byl v podstatě jen jiný název pro umělce spojené s kubismem a orphismem.

Diego Rivera

Max Weber

PURISMUS

byla umělecká odnož kubismu, která se vyvinula po první světové válce. Patřili sem umělci jako Le Corbusier, Amédée Ozenfant, and Fernand Léger.

ČESKÝ KUBISMUS

V Čechách se ve stylu kubismu začlo tvořit až kolem roku 1910. K nejvýznamějším autorům patřili:
Bohumil Kubišta, Emil Filla, Otto Gutfreind a Josef Čapek.