Salvador Domingo Felipe Jacinto Dalí y Domènech
Each morning when I awake, I experience again a uspreme pleasure – that of being Salvador Dalí. S. Dalí
Cesáreo Rodríguez Aguilera řekl: ...v Dalího osobě -u něho snad víc než u kteréhokoli jiného malíře- se k sobě těsně váže umění, frivolnost, senzačnost, introspektivní analýza, vlastní trauma a fobie, které koneckonců jsou věrným odrazem současné doby.
Narodil se dne 11. května ve Figuerasu (Gerona), jeho otcem byl notář Salvador Dalí i Cusí a matkou Felipa Doménech Ferres. Jednoho dne se dozvídá, že se narodil devět měsíců po smrti svého bratra, jemuž byly tehdy dva roky a který se rovněž jmenoval Salvador. Začala na něj silně doléhat myšlenka na mrtvého bratra. Tato okolnost, zjištěná dodatečně, v něm vyvolala představu, že existoval mrtvý ještě před svým narozením, že se smrt stala jeho druhou přirozeností, že jeho vlastní podoba mu byla uloupena, že existuje pouze jako zástupce a záměna. Už od mládí měl neustálou potřebu prosazovat se. Svou identitu nalezl v mateřském lůně a opět ji objevuje právě tam. Znovu a znovu se navrací do fetální polohy: kolena pod bradou, paže mezi nohama, tvář v dlaních, sevřené prsty dohromady propletené.
Rozhodující léta:
V 17 letech je přijat na speciální školu malířství, sochařství a grafiky při škole krásných umění San Fernando v Madridu. Zde experimentoval s uměním kubismu a dadaismu a seznámil se Luisem Banuelem a básníkem Federicem Garcíou Lorcou. Tuto školu Dalí nikdy nedokončil protože byl po prohlášení, že žádný z jeho profesorů není dost kompetentní na to, aby ho zkoušel, vyhozen. Po vyloučení odchází do Paříže. Setkává se s Pablem Picassem, jenž velmi ovlivnil jeho tvorbu. Díky Picassovi byl nadšeně přijat do skuiny pařížských avantgardních umělců a podle vzoru Diega Velázqueze si nechal narůst svůj charakteristický knír. Roku 1927 namaloval obraz Krev je sladší než med, který je považován za první surrealistickou tvorbu. Prostřednictvím Miróa se seznamuje s André Bretotem a roku 1929 se oficiálně stává členem surrealismu.
Setkání s celoživotní láskou Galou - 1929
Gala, rozená Helena Dimitrijevna Deluvina Diakonovova, která byla o 11 let starší než Dalí, mu byla zároveň celoživotní múzou. V době jejich seznámení byla manželkou surrealistického básníka Paula Eluarda. Dalí se s ní oženil katolickým obřadem v roce 1958.
Umělecká tvorba let 1927-1989
Provádí jevištní výpravu ke komedii Síly lásky a kouzel, v roce 1929 spolupracuje s Luisem Banuelem na scénáři Andaluského psa, věnuje se designu nábytku, navrhl slavnou červenou pohovku podle rtů herečky Mae Westové,1931 spolupracuje na scénáři Zlatý věk, ve stejném roce namaloval svůj slavný obraz Perzistence paměti, vystavuje v newyorském Julien Levy Gallery a v barcelonské Gallería Dalmau, roku 1934 se v Londýně seznamuje se Zikmundem Freudem, později vyloučen ze surrealistické skupiny, 1937 realizuje v New Yorku výzdobu výkladních skříní pro obchodní dům, vydává manifest Prohlášení nezávislosti fantazie a práva člověka na vlastní bláznovství, s přítelem spolupracuje na baletu Bakchanálie, 1942 vychází jeho kniha Tajný život Salvadora Dalího, k baletu Sentimentální rozhovor a Šílený Tristan zhotovuje kostýmy a jevištní výpravu, ilustrace Dona Quijota a Macbetha a tvoří akvarely pro Třírohý klobouk, spolupráce na římském filmu Jak se vám líbí, 1951 zahajuje práci na sto dvou akvarelových ilustracích k Božské komedii, navrhuje pro newyorské zlatníky šperky, 1960 začíná pracovat na svém divadle a muzeu ve Figueras, které bylo dokončeno v roce 1974, 1969 navrhl logo pro lízátka Chupa Chups, 1973 vydává knihu Jak se stát Dalím, maluje první stereoskopický obraz: Dalí zezadu maluje Galu zezadu, 1974 dokončuje šestnáct soch pro základnu kopule v muzeu ve Figuerasu. Spolupracoval také s italskou módní návrhářkou Elsou Schiaparelli a Diorem, navrhoval lahvičky na parfémy i svůj vlastní parfém.
Obvyklé matení pojmů, tak typické pro Dalího i pro surrealismus, ovládá všechny malířovy projevy, všechno jeho jednání. V roli veřejného činitele, v častých projevech a uchvacujících přednáškách, ve vlastním životopise (který je nejpodmanivější částí jeho literárního díla), v románech, ilustracích, dekoracích, jevištních výpravách, plakátech..., zkrátka v každé své činnosti vystupoval umělec jako neúnavný a vášnivý představitel oné jedinečné a nespoutané osobnosti, která se jmenuje Salvador Dalí.
Narodil se dne 11. května ve Figuerasu (Gerona), jeho otcem byl notář Salvador Dalí i Cusí a matkou Felipa Doménech Ferres. Jednoho dne se dozvídá, že se narodil devět měsíců po smrti svého bratra, jemuž byly tehdy dva roky a který se rovněž jmenoval Salvador. Začala na něj silně doléhat myšlenka na mrtvého bratra. Tato okolnost, zjištěná dodatečně, v něm vyvolala představu, že existoval mrtvý ještě před svým narozením, že se smrt stala jeho druhou přirozeností, že jeho vlastní podoba mu byla uloupena, že existuje pouze jako zástupce a záměna. Už od mládí měl neustálou potřebu prosazovat se. Svou identitu nalezl v mateřském lůně a opět ji objevuje právě tam. Znovu a znovu se navrací do fetální polohy: kolena pod bradou, paže mezi nohama, tvář v dlaních, sevřené prsty dohromady propletené.
Rozhodující léta:
Nejdůležitější fáze Dalího tvůrčího období trvala dvanáct let. Začíná roku 1922, kdy nastoupil do školy krásných umění San Fernando v Madridu, a trvá až po jeho první cestu do Spojených států v roce 1934. Od bázlivosti a venkovské ostýchavosti, které ho provázely od jeho příchodu do Madridu, až k smělosti a sebejistotě, s nimiž vstupoval na půdu Severní Ameriky, uplynul ve zkratce celý jeden lidský věk. Také jeho tvůrčí síly dosahují v tomto období svého nejvyššího rozkvětu. Dalího budoucnost se rodí a krystalizuje právě v oněch letech. jeho řemeslná zručnost dosahuje tehdy nevyšší dokonalosti, jeho bohatá invence přináší nejzajímavější objevy. Rodí a vyvíjí se surrealista, jehož už nebude možné nikdy pominout.
Léta 1918-1927
Léta 1918-1927
Vzhledem k svému nespornému uměleckému nadání byl zapsán na Městskou školu kreslení ve Figueras. Zde se ho ujal profesor Juan Núnez, nositel Římské ceny v oboru grafiky, pod jehož vedením se na dílech Rembrandtových poučil o účincích temnosvitu. V této době maluje žánrové obrázky, několik portrétů a další oleje s vtlačenými oblázky, veden už tehdy snahou, od níž ani později v životě nikdy neustoupil, vyjádřit v obraze třetí rozměr. V roce 1918 vystavuje spolu s dalšími místními umělci několik olejů a nachází příznivý ohlas u kritiky. Dostává zakázku na plakát pro Trhy a slavnosti sv. Kříže ve městě Figueras.
V 17 letech je přijat na speciální školu malířství, sochařství a grafiky při škole krásných umění San Fernando v Madridu. Zde experimentoval s uměním kubismu a dadaismu a seznámil se Luisem Banuelem a básníkem Federicem Garcíou Lorcou. Tuto školu Dalí nikdy nedokončil protože byl po prohlášení, že žádný z jeho profesorů není dost kompetentní na to, aby ho zkoušel, vyhozen. Po vyloučení odchází do Paříže. Setkává se s Pablem Picassem, jenž velmi ovlivnil jeho tvorbu. Díky Picassovi byl nadšeně přijat do skuiny pařížských avantgardních umělců a podle vzoru Diega Velázqueze si nechal narůst svůj charakteristický knír. Roku 1927 namaloval obraz Krev je sladší než med, který je považován za první surrealistickou tvorbu. Prostřednictvím Miróa se seznamuje s André Bretotem a roku 1929 se oficiálně stává členem surrealismu.
Setkání s celoživotní láskou Galou - 1929
Gala, rozená Helena Dimitrijevna Deluvina Diakonovova, která byla o 11 let starší než Dalí, mu byla zároveň celoživotní múzou. V době jejich seznámení byla manželkou surrealistického básníka Paula Eluarda. Dalí se s ní oženil katolickým obřadem v roce 1958.
Umělecká tvorba let 1927-1989
Provádí jevištní výpravu ke komedii Síly lásky a kouzel, v roce 1929 spolupracuje s Luisem Banuelem na scénáři Andaluského psa, věnuje se designu nábytku, navrhl slavnou červenou pohovku podle rtů herečky Mae Westové,1931 spolupracuje na scénáři Zlatý věk, ve stejném roce namaloval svůj slavný obraz Perzistence paměti, vystavuje v newyorském Julien Levy Gallery a v barcelonské Gallería Dalmau, roku 1934 se v Londýně seznamuje se Zikmundem Freudem, později vyloučen ze surrealistické skupiny, 1937 realizuje v New Yorku výzdobu výkladních skříní pro obchodní dům, vydává manifest Prohlášení nezávislosti fantazie a práva člověka na vlastní bláznovství, s přítelem spolupracuje na baletu Bakchanálie, 1942 vychází jeho kniha Tajný život Salvadora Dalího, k baletu Sentimentální rozhovor a Šílený Tristan zhotovuje kostýmy a jevištní výpravu, ilustrace Dona Quijota a Macbetha a tvoří akvarely pro Třírohý klobouk, spolupráce na římském filmu Jak se vám líbí, 1951 zahajuje práci na sto dvou akvarelových ilustracích k Božské komedii, navrhuje pro newyorské zlatníky šperky, 1960 začíná pracovat na svém divadle a muzeu ve Figueras, které bylo dokončeno v roce 1974, 1969 navrhl logo pro lízátka Chupa Chups, 1973 vydává knihu Jak se stát Dalím, maluje první stereoskopický obraz: Dalí zezadu maluje Galu zezadu, 1974 dokončuje šestnáct soch pro základnu kopule v muzeu ve Figuerasu. Spolupracoval také s italskou módní návrhářkou Elsou Schiaparelli a Diorem, navrhoval lahvičky na parfémy i svůj vlastní parfém.
Španělský král Juan Carlos Dalího v roce 1982 jmenoval markýzem z Púbolu.
Dalí sám sebe viděl jako génia. Často byl za své výstupy ostře kritizován a jeho pobuřující chování dokonce zastiňovalo i jeho tvorbu. Jeho reputace mu však do budoucna zajistila věčný zájem o jeho díla.
Jeho pojetí surrealismu vycházelo z toho, že tvarově přeměňoval realné předměty a přetvářel skutečnost do fantastických kompozic. Díla byla často silně eroticky podbarvena. Jeho tvorba se vyznačuje několika charakteristickými prvky: roztékající se hodiny (Dalí byl uchvácen Einsteinovou teorií relativity času), postavy se šuplíky, sloni na tenkých nohách, berle a mravenci.
Dalího milovaná žena zemřela 10. června 1982. Její smrt ho zasáhla natolik, že se opakovaně pokusil o sebevraždu. Nakonec sám umírá 23. ledna 1989 na selhání srdce. Po jeho smrti je jeho tělo ještě několik dní vystaveno v jeho muzeu, jak si přál. Dalí je pohřben v kryptě muzea.
